Říjen 2013

Zásah shůry & pelíškovější postel

27. října 2013 v 15:56 | Chii |  Deník
Ještě ve středu večer jsem zoufale myslela na různé možnosti, jak se vyvléct ze čtvrteční školy. On to sice není moc dobrý nápad, ale... ale. Nechtějte po mně důvod, taky se vám nechce. Vážně jsem přemýšlela nad tím, jestli bych dlouhodobým soustředěním mohla nechat onu budovu vzplanout. Pak jsem si fňukla, že na to spoléhat nebudu, a šla spát.

"Napsal Puškin Oněgina nebo Oněgin Puškina?"

26. října 2013 v 20:49 | Chii |  Deník
S příchodem kratičkých prázdnin jsem se střemhlav vrhla do sešitů, listů papíru, knížek, tužek a deníků. Nechápu, na co si jich vedu tolik. Od cestovního, pak plného výstřižků a ostatních volovin přes normální až po čtenářský. Ten se píše mnohem líp, když tam můžu nacpat to, co chci já, mimochodem.

Jak jsem psala minule o tom mlácení hlavou do lavice (zdi, klávesnice, čehokoli)... tak mi mé okolí dává víc a víc důvodů. Obzvlášť co se týče literárních otázek.

Jednu facku, druhou facku..

19. října 2013 v 21:24 | Chii |  Deník
V pátek jsem zase mlátila hlavou o lavici. Tentokrát kvůli mé spolusedící z druhé strany. Nechápejte mě špatně, já tu holku mám ráda, můžu si s ní povídat a tak... ale někdy opravdu čumím s čelistí na zemi. Kdybych pominula fakty, že dennodenně a i při úplných blbostech lže, že nedokáže zaboha jít do tělocviku, že nevydrží minutu bez toho, aniž by se česala, že se vykecá z každého zkoušení a je schopná si zlepšit známku jen pomocí stupidních keců, že je neskutečně urážlivá a vztahovačná, že furt žere a nepřibírá a že si vymýšlí slova, z toho všeho mě štve jen jedno.

Včera na sebe trošku ukápla čaj. Otázka za milion: Co by udělal normální člověk?