Červen 2013

Rok po Rudolfovi & zákeřná mapa

26. června 2013 v 12:15 | Chii |  Deník
Asi bych s tím měla přestat - s čtením svých starších článků. Dneska jsem si najela na článek, který jsem psala přesně před rokem. To jsme byli se třídou v synagoze, kdy sebou chtěla Bony švihnout a já se jí v tom snažila všemožně zabránit ("Hele, dívej na tohle! A tohle! A... pojď k oknu... dělej, pojď k tomu oknu!!!") Na což Bony tvrdohlavě odmítala reagovat a místo toho mi pár nehezkých pohledů věnoval Rudolf s debilníma botama.

Vyoraná myš & oblíbená zeď

26. června 2013 v 0:00 | Chii |  Fotím
Prý vypadám jak právě vyoraná myš. Spolužačka mi tak nadepsala sešit místo mého jména. Ona mi celkově zdeformovala celou matiku. Ne, že by mi to vadilo.


Zkrocená hora & opuštěný kartáček

25. června 2013 v 19:12 | Chii |  Deník
"Co to do prdele bylo?! To má být konec? Chápu, že ho ukopali k smrti, ale co má potom znamenat ten zbytek?!"
-> Včera jsem se dodívala na Zkrocenou horu. U konce jsem máchala rukama a dožadovala se vysvětlení. No, a pak jsem šla spát.


Z nějakého důvodu mi bylo smutno při pohledu na svůj opuštěný zubní kartáček. Možná kvůli tomu, že tam před rokem a půl bylo pět kartáčků. Pak nějakou dobu čtyři. Teď tři. Druhý bratr se napůl odstěhoval. A on chce jet pryč, jako první bratr, někam na druhý konec světa. Na ten opačný, než je ten první. Rodičové pořád jezdí na Slovensko, takže můj ubohý kartáček zůstal napospas samotné sklence.

Krásný Jackie, nejedna facka & blbečkovský úsměv

24. června 2013 v 20:40 | Chii |  Deník
Jak už bylo napsáno kolegyní, přestože jsme v sobotu šly na hudební festival, strávily jsme ho převážně v zámku; začalo to nevinným sezením v úžasně měkoučkém gauči, po kterém jsme se statečně vydaly vstříc davu v zámecké zahradě. Hned potom jsem dostala málem infarkt, když se kolem mě mihl herec v převleku Jacka Sparrowa. (Jak Jackie, tak Johnny, tak i onen herec jsou mými oblíbenci, tudíž má reakce byla zcela pochopitelná.)

Sebevražedná koupel, nedůsledná výchova & šílenec s baseballkou

16. června 2013 v 16:07 | Chii |  Deník
V pondělí jsem se snažila koupat psa. Poprvé a naposled. Nevím, jestli jsem to víc schytala psychicky nebo fyzicky. Byli jsme na něj tři. Hadice se bál. Bál se všeho. Strčili jsme ho do staré vany. Při snaze ho tam na chvilku udržet jsem musela vlézt za ním. Pes dostal hysterický záchvat, doškrábal mi nohy, krk i obličej, pak mi do očí prskl vodu, tudíž měl víc času na útěk (docela chytré, uznávám). Který se mu na pátý pokus podařil, protože mě do té vany shodil celou. (Věděla jsem, že to nevzdá.)

"A ještě piškvorky!"

6. června 2013 v 22:04 | Chii |  Deník
V tělocviku jsem nasrala učitele. Při zapisování známek jsem udělala chybu (a on poznal, že to bylo schválně). Možná jsem se u toho neměla tak nenápadně smát.

Spolužačka: "Ty vole, Jano, ty taky nemáš respekt před nikým."

No, zpátky k tomu nasrání… možná se to povedlo až příliš, jelikož mě chtěl ten chlap na místě zabít. Původně asi praštit, ale po tom, co jsem mu pětkrát uhnula z dosahu, se zastavil a já se ho mohla klidně zeptat:

"Přece byste mě nemlátil?!"