Srpen 2011

Ta "tyvíšjaká" věc

31. srpna 2011 v 18:03 | Chii - chan |  Deník
Kde je nejbližší most?!?
Nebo nějaká petflaška, abych se mohla utopit? Flaška... to je blbý slovo. Flaška... Hahaha.

Ten citronový čaj s citronovou zmrzlinou mi vůbec nesvědčil. Ta zmrzka byla tak dobrá, až byla hnusná. Blé.

Jsem mimo. Hlavně teď, k večeru, protože se blíží jedna nejmenovaná věc, která je pro mě tabu. I pro Bony, a o tom svědčí i náš rozhovor:

Andílku, kde jsi?

30. srpna 2011 v 21:11 | Chii - chan |  Deník
Sakra, uvázala jsem se prakticky ke třem deníkům. Vlastně čtyřem. Dva blogy a dva sešity. Andílku, kde jsi, když tě potřebuju?

I s bratrem je občas dobře...

28. srpna 2011 v 22:50 | Chii - chan |  Deník
Zdravím.

Na zítřek mám něco naplánovaného - světě div se, ale jelikož mě Bůh obdaroval uměním "nikdy ti nevyjdou plány", nezbývá mi než doufat, že se alespoň menšina povede. (Ha, ha, ha.)

Podstata článku nenalezena

27. srpna 2011 v 21:57 | Chii - chan |  Deník
Zvláštní, jak mi dokáže celej den posrat jedna jediná malá zasraná debilní potvora, která mi jediným blbým "pích" zohavila palec na levé ruce. Bolí to jako Chuck Norris!
Nebyla to včela, nebyla to vosa, nebylo to nic takového... byl to jakýsi... brouk? Který už mě o prázdninách nasral nesčetněkrát. Tentokrát se ale intenzitou bolestí sám překonal a já ho nenávidím ještě víc.

"Čertíku, lehni!"

26. srpna 2011 v 20:34 | Chii - chan |  Deník
Árgh!
Proč! Proč všude věsí ti kreténi loga typu: "Zpátky do školy!" a "Spátki do školi!" (Což je nehorázně trapné)! Kurvafix, mám snad kalendář, tak poznám, že za chvilku si pro nás ten maskovaný kriminál přijde. Nenávidím lidi, kteří se osmdesátkrát denně ptají: "Tak co, těšíš se do školy?" Urvala bych jim hlavy a zakousla se do nich!

Naval toho plyšáka!

25. srpna 2011 v 18:02 | Chii - chan |  Deník
Dnešek začal opět dost nepříjemně, když mě matka vyhnala z postele. A protože - jako vždycky - mé dva bratry nechala spát dál, ujala jsem se buzení bratra 18 já.
Vyběhla jsem - co kecáš, Chii! - doplazila jsem se do druhého patra domu po studených schodech do bratrova pokoje. Jen se na mě vražedně podíval, ale to nejlepší mělo teprve přijít.
Popadla jsem peřinu - napřed jsem ho musela přetáhnout, hodila ji do vedlejší ložnice, pak jsem ukořistila i polštář, druhý polštář... a bratříček zůstal v postýlce sám se svým metrovým plyšákem, ke kterému se tiskl. Toho jsem mu nedokázala sebrat přes veškerou snahu.

Mozek v márnici

23. srpna 2011 v 16:41 | Chii - chan |  Deník
Neúspěšně jsem se bránila výletu. Zase.
Jeli jsme do restaurace, kde jsem si dala játra s rýží. (Hříšnice, hříšnice!!!) Asi mám mozek v márnici (tam je aspoň chladněji), ale játra mi fakt chutnají. A přitom jsem to ani necítila. Mám podezření na rýmu. Zpravidla mívám rýmu v 40°C.
Pak jsme zamířili do Lidlu. Ehm, ehm. Lidl je pro mě tabu. Fakt nerada tam chodím. Ale lákala mě nabídka tří velkých krabic hroznů, takže jsem si zahrála na hodnou holku a po špičkách do obchodu vešla.

Krádež časopisů na denním pořádku

23. srpna 2011 v 11:33 | Chii - chan |  Deník
Brý den.

Kdybych měla upřímně identifikovat svou náladu, asi bych byla hodně zlá. Bratr č. 1 (nebo 2 - prostě ten, co má 21 let) si přijde do pokoje, rozhlédne se, vezme nějaké noviny (které mimochodem čtu) a dá si je do obýváku, kde momentálně, než se vrátí do práce, přebývá.
A dál si jich nevšímá. Když si je tedy bez dovolení vezmu, přijde najednou do obýváku jako na zavolanou, vezme si je a s předstíraným zaujetím čte. Blbeček.

Hřebíky versus Dobrá máma

22. srpna 2011 v 13:57 | Chii - chan |  Deník
Ehm... měla jsem jet s bratrem do Ostravy. Ale... když do mě strčil ráno o půl deváté, jestli teda jedu, první a poslední, na co jsem se zmohla, byl hod polštářem a přikrytí si hlavy s nevrlým zamručením. Dal ode mne ruce pryč, odešel, a naschvál nezavřel dveře. Takže jsem při tom kraválu prostě neusnula, ač jsem se snažila sebevíc. Ale nestálo mi to za to, za ním zavřít dveře, protože můj pokoj se v tu chvíli stal průchodem.

Damdy, damdy, dam...

21. srpna 2011 v 15:29 | Chii - chan |  Deník
Ehm... právě jsem zjistila, co jsou to ty "AFFILIATES"... brzy, co? Znamená to "pobočky". To mě kapku dostalo na kolena. SB ještě chápu. :D
Ale stranou od mé demence.

Mám výčitky.
Hrozné, strašné. Nejen, že jsem si objednala vraždu Andílka, ale... nic nedělám. Absolutně nic. Právě jsem doumývala kopu nádobí. Musím ještě luxovat. A s Teddym se mi ven taky nechce. Udělám cokoli, jen nepůjdu ven! Radši... radši... ne, to nebudu psát, mohlo by to být obráceno proti mně.
Čertík se mi válí na rameni a šeptá do ucha tím svým oplzlým hláskem:
"Jen klidně buď u toho počítače, nikdo tě nežene! Máme TOLIK času! Je teprve konec srpna..."